Patrick Roy 33

Patrick Roy - kariéra

        Patrick Roy už odmalička snil, že by mohl chytat v NHL jako jeho vzor Daniel Bouchard, který mu věnoval brankářskou hůl. V osmi letech dostal k vánocům golmanské betony a od této chvíle myslel jen na lední hokej.

iiiiii iJako junior nastupoval v brance nejhoršího týmu Quebecké juniorské soutěže Granby Bisons. V zápasech musel čelit někdy i 70 střelám, ale i tato zkušenost mu dopomohla k růstu jeho brankářského umění.

        V polovině osmdesátých let se mu jeho sny splnily, byl draftován jako celkově 51. v roce 1984 Montrealem Canadiens a poprvé oblékl dres týmu NHL.

        Tehdejší brankáři ještě vyznávali odlišný postup při likvidaci soupeřových nájezdů – co nejdéle zůstat na bruslích a po spadnutí se na ně zase co nejrychleji postavit. Právě dvacetiletý Roy se stal jedním z hlavních reformátorů. Svým rozevlátým stylem, zvaným „butterfly“, si proti sobě nejdřív popudil značnou část fanoušků, ale ti brzy zmlkli, když viděli, že průměrný Montreal s ním v brance stoupá stále vzhůru.

        Psal se rok 1986 a mladý brankář se nadpozemským výkonem v play-off stal novým hrdinou NHL a v dresu Montrealu Canadiens zvedl nad hlavu tu nejcennější trofej, Stanley Cup.

        Montreal mohl slavit. Za své výtečné výkony v zápasech play-off si Roy odnesl nejen přezdívku Svatý Patrick (St. Patrick), ale také Conn Smythe Trophy za nejužitečnějšího hráče ve vyřazovací části soutěže.

        Čas plynul a z Roye se stala jasná jednička v týmu Canadiens. Sezóna 88/89 ho zastihla v excelentní formě, Montreal s Royem v brance prohrál jen 5 utkání v základní části. Po sezóně získal za tento brilantní výkon mj. i Vezina Trophy jako nejlepší brankář základní části. V play-off doslova zářil, ale Montreal ztroskotal ve finále s mužstvem Calgary Flames v šesti zápasech. Ze tří následujících sezón vytěžil dvě Vezina Trophy a William M. Jennings Trophy.

        V roce 1992 se Montreal dostal do finále společně s Králi z LA. V prvním utkání v Montrealu Králové zvítězili 4:1 a zdálo se, že mužstvo Wayna Gretzkyho našlo recept na brankáře Roye. Ve druhém střetnutí kráčel hostující tým opět k vítězství. V 59. minutě vedl 2:1, ale osudné vyloučení útočníka Martyho McSorleyho, znamenalo vyrovnávající gól domácího útočníka Erica Desjardinse. Tentýž hráč vstřelil v prodloužení vítěznou branku po 51 vteřinách. Montreal vyhrál další dvě utkání v Los Angeles opět v prodloužení. Po čtvrtém duelu se tisk zaobíral zajímavým postřehem kamer. Hluboko v prodloužení přikryl Patrick Roy kotouč lapačkou a útočník Tomas Sandstrom se snažil Roye vyprovokovat k nějaké chybě. Roy jen zdvihl hlavu a mrknul na Sandstroma. Tento okamžik se stal symbolem play-off 1993. Novináři se dožadovali vysvětlení této události. Podle samotného brankáře mělo toto gesto znamenat: „ Unavený Tomasi? Já nikoliv ! “ Jak by také mohl, vždyť se mu předminulou noc narodila dcera Jana. V pátém utkání na ledě haly Forum vyhrál domácí tým 4:1 a celou sérii rovněž 4:1 na zápasy. Patrick Roy, se kterým Canadiens zvítězili v play-off neuvěřitelných deset střetnutí v prodloužení, získal opět Conn Smythe Trophy a Canadiens vyhráli 24. Stanley Cup ve své historii.

        V roce 1996 přestoupil z chřadnoucího Montrealu do týmu Colorado Avalanche, který se stal nástupcem Quebeku Nordiques. V novém městě chytal Roy nadprůměrně, Colorado postoupilo do play-off a jeho hra se ještě výrazně zlepšila a mužstvo s ním nezadržitelně kráčelo k zisku Stanleyova poháru.

        Ve finále se tým z Denveru potkal s Floridskými Pantery. Zničení Floridy 4:0 na zápasy však nevystihuje, jak těžká série to pro Colorado byla. Nejvíc to dokládá čtvrté utkání na Floridě. Po 60 minutách ukazovala kostka nad ledem stav 0:0, a proto se muselo prodlužovat. Oba brankáři zabetonovali svoji klec a útočníci zahazovali jednu šanci za druhou. V době, kdy se divákům začaly zavírat oči, obránce Colorada Uwe Krupp vystřelil od modré čáry a překonal překvapeného Johna Vanbiesbroucka v brance Floridy. Utkání trvalo 104 minut, což jsou bez 16 minut dva zápasy za sebou. Patrick Roy udržel čisté konto, byť na něj mířilo 63 střel. Odchod z kanadského Montrealu se tedy jistě vyplatil. Colorado Avalanche ve své první sezóně 95/96 slavilo zisk Stanley Cupu.

        I další sezóny se týmu z Denveru velmi dařilo, avšak vždy vypadl před branami finále. Patrick Roy, držící se stále na vrcholu, postoupil s lavinami na začátku nového milénia v roce 2001 konečně do finále play-off. Tým New Jersey Devils, obhájce poháru, vyzval laviny k souboji o titul.

        Dramatická sedmi zápasová bitva nakonec určila jako vítěze Colorado Avalanche. Pro Patricka Roy to byl již čtvrtý Stanley Cup. Kádr nabitý velkými hvězdami Colorada v čele s Patrickem Royem, kapitánem Joem Sakicem, hvězdnými obránci Rayem Bourquem, Robem Blakem, Adamem Footem, také brilantními útočníky Peterem Forsbergem a Milanem Hejdukem.

        Roy za své excelentní výkony, úspěšnost zákroku převyšující rekordních 93% získal již třetí Conn Smythe Trophy, tím předčil dosavadní rekordmany, Legendy NHL Bobbyho Orra a Wayna Gretzkyho s dvěma cenami.

        Následující rok se Roy za své výkony stal kandidátem na Vezina Trophy a Hart Memorial Trophy, které ovšem tentokrát nezískal. Získal ale místo v prvním All Star týmu pro rok 2001/02, ostatně jako s četnou pravidelností i v letech minulých.

        Sezóna 2002/03 uzavřela osmnáctiletou kariéru Svatého Patricka v NHL. A právě v této sezóně Roy odehrál svůj 1000. zápas v NHL. Jeho bilance se zdá neuvěřitelná: 1029 zápasů, 551 výher v základní části. V play-off opět zdaleka nejvyšší číslo odehraných zápasů – 247 a z toho plných 151 vítězství. Také stojí za připomenutí jeho skvělá hra v prodloužení. Vyhrál jich rovných 40 z 58. Během osmnáctileté kariéry překonal většinu rekordů, na které mohl pomýšlet. Číslo „33“ zřejmě zůstane navždy zasvěceno právě jemu nejen v týmech, v nichž působil.

        V Coloradu se s ním rozloučili vytažením jeho dresu pod strop haly Pepsi Centre a vyřazením jeho magického čísla # 33, které žádný jiný hráč v Coloradu používat nesmí. Stejné pocty se Patrickovi dostalo také v Montrealu, kde byl jeho dres s číslem 33 tektéž vyřazen ze sestavy týmu Montreal Canadiens.

        Patrick Roy byl v prvním možném termínu uveden i do hokejové Síně Slávy po bok ostatních legend severoamerické NHL.